Mars jako originální umění na plátnech českého umělce.

last minute marsLast minute Mars - All inclusive 2017

Je neděle, listopadový podvečer, padající znečištěná voda z oblohy zatéká do tváře turistům hrdinně pochodujících Prahou navzdory hrozícímu nečasu. Vypadá to, jako kdyby se počasí odhodlalo ztrestat zpupnou matku měst. Atmosféra rezignace a tklivého vyhlížení z okna. Ne tak v galerii Peron… Čtyři muži pobíhají po prostorech galerie a tahají obrazy a části uměleckých instalací za účelem jejich vystavení. V galerii panuje mírně hektická, strategicko-plánovací nálada jako při stavbě babylónské věže. Muži mimo jiné přemýšlejí o životě na Marsu.
Nestalo se to v českých zemích poprvé, co lidé přemýšleli o životě na jiných planetách a zároveň tyto své úvahy výtvarně ventilovali. Vybaví se podobný nečas, avšak třeba o takových 100 let dříve v Podkrkonoší a snivá média upadající do transu, aby ve svém nitru zahlédli něco ze života na jiných planetách. Malovali a kreslili květiny a tvory obývající planety nám neznámých světů. Dan Trantina však maluje svět na Marsu již v brzké budoucnosti kolonizovaný člověkem. Mars je pro něj to, co pro bílého patriarchálního Evropana na začátku 20. století Afrika. Divoká, neprobádaná země, sluncem exaltovaná krajina, rozšafné safari a nové možnosti seberealizace. Trantina také do poznámky pod čarou dodává – záminka si dobře zamalovat.
Trantinovy obrazy plné živočišné exprese jsou jakýmisi útěky před realitou deštivého podzimního dne do kosmické perspektivy. Malby T. jsou tak mapami jeho vnitřního vesmíru, které se zdají být na první pohled nečitelné, trpělivému diváku jeho maleb se však po chvíli pozorování otevírají nové kosmické prostory. Trantina je literát, který literární jazyk předestiloval do jazyka barev. Jeho obrazy skrývají vtipné Maupassantovské příběhy. Barvy jsou hmotou a zároveň pocity, mají svůj význam, a významy nabývají na důležitosti a závažnosti jejich vzájemnou a bouřlivou interakcí. Štětec je taktovka, která diriguje barevnou vesmírnou symfonii s následujícím příběhem: Lepá návštěvnice z planety Země zavítá na planetu Mars. Jelikož je náhle nadšená z nabité svobody a jejími kolegyněmi konspirativně šeptané příběhy vypovídají o nadsamcích z rudé planety, s grácií kancelářské bohyně vytahuje svůj smartphone, na kterém si s očekáváním božského zapíná aplikaci Tinder. Po pár pohybech svého prstu s růžově nalakovaným nehtem nachází extraterrestriálce, který by dokázal uspokojit její, pozemskými muži neukojené touhy. Ale ouha, situace se zvrhne a k naší hrdince přistupuje hrozivý Marťan rumělkový touhou tolik odlišný od jeho pro ilové fotogra ie. Dobro a láska však nakonec vítězí a z americké vesmírné lodi je vystřelena raketa, která má Marťana zpacifikovat a tím naší nebohou blondýnu zachránit.
Na závěr si vypůjčím citát od Emanuela Swedenborga, velkého cestovatele po jiných planetách a jejich znalce: „Vše, co jsem zapsal, je stejně pravdivé jako to, že mě teď vidíte před sebou. Mohl bych říci ještě mnohem více, kdyby mi to bylo bývalo dovoleno. Po smrti se však všechno dozvíte a pak si budeme mít ještě hodně co říci.“

Jan Melena